Zajímavosti
4. října 2010 v 8:48 | Ritchi
Asi málokomu se v poslední době podařilo tuto lasicovitou šelmičku pozorovat v naší přírodě.
Nejen kvůli tomu, že je tchoř noční lovec a rád se pohybuje na vlhkých, podmáčených a zarostlých místech, ale také kvůli tomu, že se na mnoha místech Evropy vyskytuje již velmi vzácně.
Výrazným znakem je charakteristická obličejová maska, tvořená velkými bílými plochami, která tchoře odlišuje od fretky a jejich společného křížence.
Tchoři si svá území značkují pomocí olejovitého, žlutě zbarveného výměšku řitních žláz, který je vyhlášený svým ostrým zápachem. Jsou-li napadeni používají jej tchoři jako obrannou "chemickou zbraň".
Tchoř tmavý je zdatný lovec, který se pohybuje většinou v noci a sám.
Loví potkany, myšovité hlodavce, králíky a zajíce, ptáky, žáby včetně ropuch, které jsou pro mnoho jiných zvířat nepoživatelné, ještěrky i hady. Je to sice malá, ale nebezpečná šelma, která často usmrtí celý vrh své oběti, ale sežere z něj pouze jedno či dvě zvířata.
Mnohdy podniká loupeživé výpravy do kurníků, kde usmrtí velké množství drůbeže, než ho hysterické kdákání zažene na ústup. Tchoři jsou nebojácní lovci a často napadají i kořist, která je mnohem větší než oni. Úlovek usmrcují kousnutím do týlu. Samci tchoře tmavého mají hmotnost jedenapůlkrát vyšší než samice.
Dříve se tchoři kvůli své kvalitní kožešině lovili pomocí loveckých psů.
Dnes údajně hlavně lesníci považují tchoře za vítaného pomocníka, protože je velmi užitečný v boji proti škodlivým drobným hlodavcům, bohužel z vlastní zkušenosti vím, že někteří z našich myslivců tuto nenápadnou šelmičku vůbec neznají a pletou si ji s běžnou kunou skalní, po které se nebojí vystřelit...
Na zdejších fotografiích se jedná o letošního (ještě nedospělého) tchoře tmavého.
8. března 2010 v 22:59 | Ritchi
První březnový týden je za náma a já se vám pokusím pomocí fotografií ukázat, jak to vypadalo v místech, na kterých se nejraději pohybuji s mojí optikou.
Zima jakoby se momentálně přetahovala s jarem. Tohle proměnlivé počasí jsem o víkendu podcenil a dnes jsem celý den proležel v bolestech a s teplotami v posteli.
Doufejme, že jaro bude nabírat na síle a nad zimou již brzy v přetahování zvítězí...:)
Pro ukázku rozdíl velikosti našich racků. Zprava nejspíš racek bělohlavý, u nás na jihu z těchto třech nejvzácnější - racek bouřní a náš nejběžnější - racek chechtavý.
Na ukázku také přikládám smíšené hejno kachen z 1.3.2010 z Jarohněvického rybníku. Dominují poláci velcí, chocholačky a kachny divoké. Objevily se také první čírky modré, kopřivky, zrzohlávky a lžičáci.
31. ledna 2010 v 21:24 | Ritchi
Přidávám další fotečky hostů na krmítku.
Stále nejvíce přilétají zvonci zelení, poslední dny se na krmítka naučilo ve měste přilétat i několik krásně vybarvených dlasků tlustozobých.
K úplné spokojenosti by to chtělo ale i trochu sluníčka, které by ptáky hezky nasvítilo a barvy jejich peří zvýraznilo.
12. ledna 2010 v 12:49 | Ritchi
Při poslední návštěvě města Hodonín jsem narazil na partičku punkerů.
Trochu jsem s tím počítal, proto jsem si doma hodil do batohu foťák.
Hned po příchodu na místo, kde je vídám, jsem je na dálku zahlédl. Lidí se moc nebojí a rádi jim běhají kolem zaparkovaných aut nebo se jen tak poflakují na rozmrznuté ploše trávníku okolo kanálů.
Na takové ploše trávníku u chodníku, kde jsem jich napočítal až sedm se nejradši zdržují, protože tam mají nejvíce potravy a jsou hezky maskovaní.
Díky jejich nenápadnému zbarvení si je lidé, kteří chodí jen pár metrů kolem nevšímají a tak jsem si připadal jako blázen, když jsem na frekventovaném místě čupěl s foťákem v ruce a zhrbený pobíhal okolo.
Nejtmavší z nich byl nejmíň bojácný a nechal mě k sobě přiblížit asi na tři metry.
Zajímavé bylo, že jsem si u těchto punkerů nevšiml kroužků, které tak rádi nosí...
1. ledna 2010 v 21:43 | ritchi
S touto Maďarsko-Českou labutí (žlutý límec 81JA) se už jistě na moravských vodách setkalo více ornitologů.
Podle zpětného hlášení byla kroužkovaná v roce 2005 v Maďarsku a ještě tentýž rok jsem ji pozoroval na Mutěnických rybnících.
Od té doby jsem na ni ještě několikrát narazil a pokaždé mě naše setkání potěšilo.
Oblíbila si hlavně Hodonínsko a Břeclavsko.
Krom jižní Moravy se také údajně objevila i na střední Moravě (Tovačov).
V zimě 06/07 například zimovala v Mutěnicích.Tam se také objevila i v sezoně.
V zimě 08 pro změnu zimovala v Břeclavě na Dyji a poté se toulala někde na Břeclavsku (Nikolčice) a ještě ve stejném roce přelétla zpět na Hodonínsko (Milotice, Bzenec, Mutěnice).
V roce 2009 jsem ji nikde nezjistil, až na konci roku se ukázala na štěrkovišti v Adamově na Slovenské straně řeky Moravy, kde snad bezpečně přezimuje.
Pokud někdo máte odečtené límcované labutě, nejlépe z jihu Moravy, tak mi je můžete přeposlat. Budu za ně vděčný :-)
5. prosince 2009 v 17:40 | ritchi
Jelikož jsem měl v archívku nějaké starší videa a kamarád Franta mě inspiroval založením si účtu na youtube, neváhal jsem a založil jsme si ho též.
Občas si něco natočím přes stativový dalekohled na rybnících, ale poslední dobu, kdy už jsou stromy bez listí, stačí vystrčit dalekohled z okna nebo zajít do lesa a i dokumentace běžných druhů ptáků je zábavná.
Natočil jsem si tak přes okno z bytu krmícího se brávníka, vloni brkoslavy nebo se dají hezky v lese dokumentovat např. strakapoudi.
Zjistil jsem tak například strakapoudy prostřední, v místech, kde bych je vůbec nečekal.
Na účet jsem si již pár videí připíchl a čas od času tam snad nějaké budou přibývat.
27. listopadu 2009 v 19:12 | ritchi
Tento menší bratranec u nás známého kormorána velkého byl až do letošního roku na území ČR pozorován velmi vzácně.
Letos jakoby se s něma roztrhl pytel a kormorán malý byl pozorován i ve více jedincích na několika místech Moravy.
Nejprve se objevilo kolem pěti ptáků na Lednických rybnících, zejmána na ostrůvcích Prostředního rybníku.
Později byli pozorováni na Střední (až 15 ex.), tak i na Severní Moravě.
Aby v počtu Jižní Morava nezaostávala, tak se v těchto dnech drží u Mikulova kolem deseti kormoránů malých.
Narozdíl od kormorána velkého u nás kormorán malý nehnízdí a zdá se, že pro "radost" rybářů se tento druh bude šířit na sever podobně jako třeba vlha pestrá.
20. listopadu 2009 v 20:43 | ritchi
Ťuhýk šedý (Lanius excubitor)
Tohoto sympatického pěvce, kterého můžeme u nás nejčastěji pozorovat v zimním období, jsem si již dávno zařadil mezi moje oblíbence z ptačí říše.
Vždy mě nejvíce fascinovaly jeho lovecké schopnosti a vzhled, kterým připomínal malého dravce.
Když mám možnost pozorovat, jak se "třepotá" nad loukou podobně jako poštolka nebo vyhlíží kořist z vyvýšeného místa, tak si říkám, copak se asi stane jeho kořistí tentokrát.
Vlastních pozorování při úspěšném lovu zatím moc nemám, ale letos jsem ťuhýky šedé pozoroval, jak u hnízda chytají na zemi hmyz (nejspíš kobylky) pro svoje mladé.
Jako správný ťuhýk si svoje úlovky ukládá do své "spižírny".
Nejčastěji má jako spižírnu trnitý keř, ve kterém si kořist napíchne na trn a když mu vyhládne, tak si ji přímo z trnu škube.
Párkrát se mi podařilo takovou spižírnu najít. Dvakrát to byl v zimě hraboš a tento podzim to byla krtonožka, kterou měl parádně napichlou na ulomené větvičce mladého topolu.
Krtonožku, jako úlovek jsem mu v duchu chválil, protože ani já sám bych se ji neodvážil chytnou do rukou.
Podle jejího "rozklovlého" štítu za hlavičkou je jesné, jak se mu ji podařilo usmrtit.
Pokud máte jakékoliv zážitky nebo zkušenosti s ťuhýky, budu jen rád, když se o ně tady podělíte nebo mi napíšete mail.
18. listopadu 2009 v 19:34 | ritchi
Dnes se mi podařilo na Jarohněvickém rybníku u Dubňan, který se zrovna vylovuje, odečíst v hejnu 116-ti hus velkých jednu límcovanou.Límec měla červené barvy s kódem B75.
Tuto husu, límcovanou v jižních Čechách, odečetl již v říjnu Robert Doležal na rybníku Nesyt u Sedlece.
Odpuštěného rybníku také využívají racci, volavky, kachny, kormoráni a za potravou zaletují min. dva orli mořští.
4. listopadu 2009 v 20:09 | ritchi
V pondělí 2.11.2009 jsem v odpoledních hodinách pozoroval nad odpuštěným Bojanovickým rybníkem (Hodonínské rybníky) hejno racků chechtavých a několik racků bělohlavých, jak typicky loví z mělké vody rybky.
Po chvilce jsem si mezi nimi všiml výrazně menšího ptáka. Jelikož nabojácně proletoval i pár metrů ode mě, mohl jsem si ho dokonale prohlédnout a nafotit.
Určil jsem ho jako mladého rybáka bahenního v šatu první zimy.
Vzhledem k tomu, že je první dekáda listopadu, jedná se o celkem pozdní pozorování.
Dle publikace Fauna ČR se rybák bahenní u nás nejčastěji vyskytuje na jarním tahu v květnu a podzimní tah doznívá koncem září.
Na stránkách České společnosti ornitologické jsem v archivu pozorování r. bahenního našel nejpozději 13.11.2006 v Tovačově.
Dnes 5.11. jsem na lokalitě na rybáka opět narazil.Tentokrát jsem měl stativový dalekohled a rybák si sedl jen asi 50 metrů ode mě a nechal se zdokumentovat.
Zde hledá