Lesík v černobílé

2. června 2010 v 21:13 | Ritchi |  Postřehy z terénu
Před pár lety našel můj děda v lese vykotlanou olši.
Tehdy se věnoval chovu papoušků a sám dobře věděl, že z takové vykotlané duté olše by se daly velmi jednoduše udělat budky pro ptáky.
Budek pro své papoušky měl však dostatek, proto nechal olši v lese ležet a při našem prvním setkání mě o stromu informoval.
Hlavně díky dědovi jsem se o ptáky již odmalička zajímal a nápad vyvěsit si svoje první budky se mi moc líbil. Netrvalo dlouho a z olše jsem si v lese odřezal kus vhodného kmene.
Dutý kmen jsem si v dílně nařezal, vyvrtal vletové otvory a natloukl víka.
Před dobou hnízdění jsem měl hotové tři budky a nezbývalo nic jiného, než je vyvěsit.
Jelikož moji prarodiče bydleli u lesa, nebylo o čem přemýšlet. Dvě budky jsem vyvěsil do březového lesíku před dům a třetí jsem vytipoval pro lejsky bělokrké na okraj dubového lesa o kousek dál.
bouda budka
Ptáci jakoby na budky čekali a při mojí první kontrole byly dvě budky obsazené.
Větší budku na bříze úspěšně využívali asi tři sezony krutihlavi obecní a o dvě zbylé se dělili lejsci bělokrcí se sýkorama modřinkama.
Uplynulo pár sezon. Budky zestárly, do dvou udělali strakapoudi díry a jen tu nejmenší využívali modřinky.
Bývalou, díravou budku krutihlavů jsem na stromě nechal, alespoň pro úkryt a zbylé dvě jsem ze stromů sundal.
Po opravách jsem jednu nechal na dvoře pro koňadry a druhou jsem v letošním roce zkusil dát na ořech pro rehka zahradního.
Rahci zahradní se kolem budky sice motali, ale v době, kdy už by měli hnízdit, byla budka stále prázdná.
Na poslední chvíli jsem proto budku přemístil zpátky před dům, do březového lesíku.
Napadlo mě, že by v tomhle pozdějším termínu mohli budku ještě využít lejsci bělokrcí.
Po dvou týdnech jsem se konečně k budce dostal.
Nedočkavě jsem se k budce blížil, když z ní najednou vyletěla samička lejska bělokrkého, která již seděla na sedmi modrých vajíčkách.
Budku jsem asi opravdu přemístil na poslední chvíli a lejsci po objevení budky ihned začali s hnízděním.
O pět dnů později jsem se opět přijel na lejsky podívat. Chvíli jsem skrytě seděl v blízkosti budky a čekal, co se bude dít. Po chvíli přilétla samička s potravou v zobáku a během mého pobytu se u budky s krmením několikrát vystřídali oba rodiče.
Sameček byl proti samičce o něco línější a s potravou nepřílétal tak často.
Zajímavé bylo, že oproti samičce trávil při krmení více času u vletového otvoru a často do budky před odletem jen tak nakukoval a tím pádem mě věrně pózoval.
sameček lejska bělokrkého
Dnes odpoledne přestalo konečně pršet. Nabral jsem si potřebnou výbavu, sedl na kolo a vyrazil k budkám. Nad březovým lesíkem se táhly temné mraky a v lesíku to po dešti začalo ožívat.
Z komínu babiččiného domu se vesele ozýval rehek zahradní, pod okapem se u hnízda proháněli lejsci šedí, žluva si prozpěvovala svoji melodii a z korun bříz se ozývala rodinka dlasků.
Také u budky byl pohyb. Rodiče lejsků bělokrkých usilovně hledali po dešti kdejaký hmyz či housenku a po chvílích přilétali do budky s plnýma zobáčkama.
ficedula albicollis
Mladí lejskové určitě rostou jako z vody. Dnes už bylo pod budkou slyšet jejich cvrlikání.
K večeru se ještě překvapivě ukázalo slunce. Skočil jsem si k babičce na odpolední šálek čaje a po občerstvení jsem se ještě na chvíli k lejskům vrátil.
samička lejska bělokrkého (ficedula albicollis)
Budku nasvítilo večerní slunce. Sedl jsem si k patě staré břízy a užíval si příjemného podvečera.
Slunce se za nedlouho opět schovalo za těžké mraky a já se vydal domů. Po cestě jsem se ještě stavil u nově vytvořené mýtiny, kterou si tento rok oblíbil dudek.
Několikrát mi zadudal, nad hlavou mi směrem do města přelétl bílý čáp a nezbývalo nic jiného, než pokračovat domů na večeři...
lesík
ficedula albicollis
sameček lejska bělokrkého
ficedula albicollis
samec rehka zahradníhoNa závěř přidávám dnešní videa:






 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 František František | Web | 2. června 2010 v 21:28 | Reagovat

Ahojky,
pěknej článek si vypotil dneska!
Holt kapacita!

2 Ritchi Ritchi | 2. června 2010 v 21:36 | Reagovat

díky, kapaciťáku..dalo mě to zabrat celkem. asi se tady zase půl roku nic nového neukáže..:P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama